EGO

Co je ego? Ego je naší součástí, ať chceme nebo nechceme, ale na nás záleží, jaké velikosti dosáhne. Dostali jsme ho proto, abychom viděli, že naší součástí jsou i temné stránky. A máme je všichni, nikdo není jen dobrý nebo jen špatný, ale na nás je, čemu dáme přednost.

Představte si ego, jako černý neprůhledný měšec, který vám visí v hlavě a není nic jiného než jen soubor špatných myšlenek, emocí, vzorců chování, vlastností.

EGO je líné, pohrdavé, chamtivé, lačné, nenasytné, arogantní, vztahovačné, sebelítostivé, urážlivé, ješitné, vymlouvačné, velkolepé, ufňukané, pyšné, vzteklé, lítostivé, povýšené, pohodlné, netrpělivé, neukojitelné, poživačné, rozmarné, urputné, umanuté, naduté, hloupé, nesnášenlivé, žárlivé, štítivé, ublížené, dotčené, sobecké a dětinské.

Ego jako takové rádo poučuje, ale neporadí. Líbí se mu být obětí a svádět nás na scestí. Miluje pozornost a vychloubá se, nic mu není dost dobré a jen sebe vnímá jako to nejdokonalejší. Viní druhé, ale sebe nikdy. Ego miluje lichotky a pocit naprosté sebedůležitosti, ale nevěří si. Ego rádo mluví, ale nekoná. Činy jsou mu vzdálené. Rádo žije v „bahýnku“ a nesnáší změny. Je negativní a depresivní za všech okolností. Není pokorné, ale podlézavé. Nezná lásku, jen chtíč. Kritizuje, vysmívá se, nezná soucit, ale sebekritiku neuznává. Miluje pocit „NADČLOVĚKA“, neumí ustoupit, nezná kompromis a moc rádo je závislé, na čemkoliv. Rádo deptá, manipuluje a shazuje. Musí být středem vesmíru, ale samo je neschopné. Také se umí vydávat za trpitele, spasitele nebo mučedníka. Nikdy nesnese pravdu a vždy musí být po jeho. Má rádo strach, je to jeho sluha, protože umí zaslepit, ochromit a paralyzovat. Může být i bolestínské a líbí se mu rochnit se ve své vlastní bolesti, kterou si přivodí, a nebo v bolesti druhých a pak to nazývá pomstou nebo odplatou. A děsně se mu líbí, hrát si na důležitého. Nesnese konkurenci, protože si zdravě nevěří. Často se hroutí a utíká z reality.

Ego je zaslepené, miluje žití v iluzích a vždy jim dává přednost.

A ego vždy přitáhne jen ego. Pak je to souboj, kdo z koho. Žádné ego totiž neumí ustoupit a je jen na nás, zda ho necháme vyhrát, anebo vyhraje duše.

Duše, přesný opak ega. Soubor toho dobrého, co nám bylo dáno. Vše jako láska, radost, empatie, porozumění, hojnost, srdečnost, otevřenost, štědrost, hravost, pokora, sebedůvěra a sebehodnota, vytrvalost, odhodlanost, trpělivost, činorodost, energičnost, chápavost, atd.…

Naše duše umí být intuitivní a motivující. Ráda se učí. Duší můžeme přehlušit ego, srdcem cítit cokoliv dobré, myslí to vysílat a svým hmotným tělem konat. Nic nám nebylo dáno náhodou a ne nadarmo se říká, „pokoj v duši“.

Lucka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *